Re: Zajímavé postřehy

Jsem pěstounkou, máme tři romské děti. Nejstarší je velmi nadaný, velmi dobře se učí, věnuje hudbě, chce jít studovat konzervatoř. Popíral svou identitu, dnes je skoro v 15 letech vyrovnám s tím, že cikán. Ve škole měl problémy jednou, řešeno učiteli. Naštěstí je většina děti doma podporována v tom aby hodnotili lidi podle chování a ne barvy pleti. Tak se ho zastali i spolužáci. Ale jít nakupovat do Tesca, kdy za ním pravidelně chodí ochranka, je velmi stresující. Vím, že tam dělají doslova nájezdy celé rodiny, ale je děs příjít a sledovat jak se na něj někdo ihned nalepí. U holky jsme se setkali s diskriminací naruby, aby nebyli kritizování Bruselem, že další romské dítě končí v praktické (zvláštní) škole, narvali nám holku do základky. Prošli jsme si peklem, byla horší než vietnamec co neuměl česky. Po půl roce přeřazena, posouzena SPC, klinickým psychologem apod. Dnes je v praktické škole spokojená, a hlavně pracuje byď v rámci svých možností. Prostě vysokou nevystuduje.