Identita

Já si nemyslím, že identita je nutně 100% determinující ve smyslu nějakého osudu. Ale, to co člověk prožil, a speciálně v období formování osobnosti, to v sobě prostě má navždy. To se nedá z hlavy vymazat.

Kdybych bral jako danost že se každý snažíme alespoň o jakýstakýs status, tedy nebýt níž než ti ostatní, tak budu v životě používat nějaké strategie, jak toho dosáhnout. Můžu použít to, co jsem se naučil jako dítě, včetně toho co používali lidé, kteří , mne formovali. Tohle většina lidí nevědomky dělá. Můžu k tomu začít používat strategie které jsou ve většinové společnosti obvyklé, a pokud budu běloch, bude to přibližně totéž.

Můžu prohlédnout vědomě to, co jsem do té doby nevědomky dělal, říct si že to nevede k dobrým výsledkům, a zvolit si jinou strategii. Ale vždycky tu bude ten výchozí bod, ze kterého jsem začal, bez vlastní viny, do čeho jsme se narodil. Začít budovat svoji identitu znovu, jinak, stojí obrovské množství energie. Většina lidí se do toho nikdy ani nepustí.

To je ten fór. Nejsme otroci osudu, můžem se měnit. Můžem se osvobodit. V tom smyslu nejsme determinovaní. Ale nikdo nám neodpáře to co jsme prožili, a v tom smyslu tím determinovaní jsme, a každá změna nás tím pádem něco stojí. Někdy opravdu hodně.