Re: No

Díky za názor, lucyová.
Víš co, to je to, že většina lidí tady nemá o tomhle cestování představu a rizikové jim připadá jet na kole do vedlejší vesnice. Pro mě takový věci, jako lékárnička, kontakty - jsou samozřejmost. Ostatně jako pro každého, kdo trochu cestuje. Informaci o problematickém zdravotnictví - jaká kde byla konkrétní prosím? Vše je stylem JPP (jedna paní povídala). Já předpokládám, že všude bude zdravotnictví horší, už jenom kvůli jazykové bariéře, ale lékárnu máme standardní pořád (pravda, občas zapomenu teploměr). Ono ve 30°C na kole nemá cenu tahat moc léků, navíc i v sebechudší zemi (mluvíme samozřejmě pořád o Evropě, s jinými kontinenty nemám zkušenosti) jsou v každém městečku tři vybavené lékárny (samozřejmě, teď se někdo ozve, že víte minimálně o pěti městech, kde lékárna není ani jedna atd., s tím počítám ).

Co se týče projížďky na kole po dálnici či silničním tunelem, tak to prostě objektivně nebezpečné je, ať je to kilometr nebo deset (není to dokonce zakázané?)

Objektivně nebezpečná je jakákoliv projížďka na kole, dokonce i po cyklostezce. Když se ti někdy do cesty postaví hodně frekventovaná silnice, kde jede jedno auto za druhým a vedle vede dálnice, po který jede (opravdu!) jedno auto cca za minutu (nevím proč, možná to mají hodně drahé), je to bezpečnější vzít to po té dálnici. Ale samozřejmě, když napíšu, že jsme pár kilometrů jeli po dálnici, každý si hned představí D1. Tak to je samozřejmě velký rozdíl!
Ad tunel v Rijece - opět - představ si situaci - jedeš městem, zabloudíš, protože nejsou žádné cedule a najednou tě to navede do tunelu - co uděláš? Otočíš se v jednosměrce? Sedneš si na zadek a začneš bulet? Nebo prostě zatneš zuby a se šíleným strachem ten tunel co nejrychleji projedeš, ve formaci, kterou považuješ za nejbezpečnější, tj. muž s dětmi první, já za nimi (kdyby do nás něco vrazilo, ať vrazí do mě a ne do vozíku s dětmi), budeš se snažit být co nejnápadnější - chlap je blázen do elektroniky, takže kola a vozíček máme co do osvětlení a blikaček dost nadstandardně vybavené.
Já neříkám, že všechny situace jsou na cestách ideální. Ale je potřeba je řešit a ne šílet. Já si všech rizik vědoma jsem a pořádně si oddechnu vždycky až doma. Jen to asi dostatečně nepropaguji ve svých článcích.

Budu se znovu opakovat - lidi považují za běžné, že si zavaří maso do sklenic a vyjedou na noc do Chorvatska. Posadí sebe a děti do aut a připadá jim to bezpečné. Sice moc zkušeností s celonoční jízdou nemají, ale co je na tom, že jo? Přeci nepojedu dva dny k moři, přeci si nebudu někde platit penzion cestou. V Plechovce si připadají bezpečně, protože mají airbagy a značkové autosedačky. Proto jedou klidně o 20-30 km/hod. rychleji, než jsou povolené limity, moře volá. Když někdo napíše článek o tom, jak strávil krásnou dovolenou na břehu moře, ozve se tady vlna nevole, jak riskoval, když jel na noc autem či autobusem? Neozve, protože to je normálka, dělají to "všichni".

No a že by jízda po makadamu ve vozíku byla zrovna vzorem plicních lázní, to se asi taky říct nedá.
Ano, pokud současně s námi projede auto, zvedne se prach. Naštěstí po makadamových cestách zase tolik aut nejezdí. Ale občas nějaké jede, to je pravda, občas se práší. Na druhou stranu, my žijeme na malé vesnici, hned u lesa. Možná lidi, co žijí v Praze nebo v Ostravě nadýchají během jednoho týdne víc prachu než my na té cestě. To neodhadnu. Ale týrají lidi své děti tím, že s nimi bydlí v Praze nebo Ostravě? Taky se to tak v extrému dá postavit.

Podívej - já nechci, aby mě někdo obdivoval - a za co taky? Někdo píše články o porodech, já o cestování. S negativními reakcemi počítám, proto na ně i reaguji. Svým způsobem mě ta diskuse i baví, souhlasné přikyvování by byla nuda. Ale naštěstí jsem dostala i několik pozitivních mailů od lidí, co to nechtěli psát sem. Jestli Vás moje články pohoršují, nečtěte je. Já pevně doufám, že ještě nějaké napíšu.