S nadhledem...

Já samozřejmě vysvědčení jakož i jakoukoliv jinou známku s nadhledem beru, ale jak takovému přístupu naučit sedmileté dítě? Byla bych ráda, kdyby se ve škole naučilo učit, komunikovat, spolupracovat. Jak se to má naučit, když za tělocvičný výkon ve dvojici dostal dvojku(!), a bylo to nespravedlivé, protože on by ten míč chytil, kdyby mu ho spolužák nehodil "tak blbě"? Nenaučil se tím oznámkovaním spíš to, že týmová aktivita je co do "úspěchu" riziková? Pak se může stát, že se do týmových záležitostí moc nepohrne, a když už bude nucen, odflákne je s odůvodněním, že jinak by to stejně odfláknul někdo jiný...

Kéž by naše učitelka neznámkovala. Já nadhled mám a věřím, že existují děti, kterým jsou známky lhostejné (tím hůř, pokud na nich lpí jejich rodiče). Ale náš školák je bohužel bere až moc vážně, moc mu to neprospívá (a to je premiant).