Re: Není to tak hrozné?

Taky už mi není náct, ale určitě bych neřekla, že nejhorší jsou náctiletí. Ono je to jednou tak a podruhý onak. Ať se na mně nikdo nezlobí, ale když vidím paní kolem 60, která ke mně běží na 10cm podpatcích a dožaduje se místa k sezení, protože je starší a bolí ji nohy, tak to mně teda dokáže hnout žlučí. A nevím, proč by měl někdo říkat mému dítěti ať někoho pustí sednout? Když nad sebou uvidím pána se dvěma holema, tak doufám, že to mé dítě napadne samo, nebo mu to řeknu já. Ale když se nad ním bude klátit (a to, že se umí hezky klátit, aby bylo jasné, že je chudinky nikdo nepustí sednout) třeba taková výše zmiňovaná pani, tak si hold musí pani vzít příště pohodlnější boty,aby ji nohy nebolely.