Pro Janu -diabetičku

Já rodila v Ostravě ve Fakultní nemocnici.Jako diabetička jsem na specializovaném pracovišti gynekologickém byla méně hlídaná než moje kamarádky,které chodily k normálnímu gynekologovi.Co 14 dní jsem tam seděla několik hodin,aby se mě lékař zeptal jak se cítím-dobře.Vyšetření UZV asi 2.Do nemocnice přijata ve 38t.Porod vyvolávaný.Ihned po aplikaci tabletky stahy co 5 min.V průběhu dne a noci,pak další 2 tablety.Dýchala jsem ze všech sil,bez jídla na kapačkách 24h.Pořád otevřená na 2 cm.Nakonec po 24h snažení pro obtíže dítěte s dýcháním císař-dala jsem si jen epidurální.Jenže malý skončil na JIP.Já ležela celý den taky na JIP a nikdo mi nic o něm neřekl.Až manžel vše zjistil a pak mi volal,sestra mi neochotně podala telefon.Viděla jsem ho až další den.Na JIP byl z důvodu přidušení 6 dní.Porodní míry 3,5kg a 50cm.Co 3 hodiny jsem se pak snažila chodit ho na JIP a později i na novorozenecké kojit.12 dní trvalo než jsme se kvůli nedostatku místa dostali k sobě.vstávat co 3 h z postele a chodit za ním,pokoušet se na malé židličce kojit.Hrůza.Nikdo mi nepomohl.Dítě pak dokrmovali.Až po návratu domů mi manžel sehnal sestru z ligy kojení a ta k nám přijela a pomohla mi z technikou kojení.Těch 14 dní v porodnici bylo nejtěžší v mém životě.Při odchodu domů jsem se dozvěděla,že přirozenému porodu dávali 20%,ale protože je velké % císařských řezů museli to zkusit.Podle mě a mého manžela je to hazard!A to jsem pečlivě sledovaná diabetička.Buzerovali mě kvůli každé hodnotě glykemie,ale jinak na mě kašlali.V nemocnici jsem byla stresem úplně rozhozená,teprve doma jsem se dávala dohromady.Chtěla bych ještě jedno dítě,ale mám opravdu velký strach.Z dítětem jezdíme neustále na nějaké vyšetření,kdyby jsme rodili jinak třeba by to tak vůbec nedopadlo!!!