Ach jo,

zase jsem z jiný planety. :o)
Je mi úplně jedno, jak kdo mluví. Pro mne je důležitý, jak se kdo chová. Netrpím nějakými ujetými předsudky ve smyslu "žena je skleníková květinka, která by neměla říct hovno ani za pytel sraček". Každý přece může mluvit, jak mu zobák narostl, a je lhostejné, co mu příroda nadělila do kalhot. Lidské kvality podle mého názoru spočívají v něčem jiném než ve vybraném slovníku.
OK, dejme tomu že v pubertě je vulgární mluva do jisté míry póza. Ale mluvíme o dospělých lidech... není mi jasný, proč bych měla v emocionálně vypjaté situaci přemýšlet nad tím, jestli náhodou neřeknu něco sprostého. Když mne někdo nasere, tak mě nasere, nebudu to nazývat jiným termínem. Upřímnost je mi tak nějak milejší než blazeovaná přetvářka "pro forma".
Btw. - slušná mluva nikoho nedělá lepším člověkem. Mnoho zlodějů, podvodníků a jiných "křiváků" mluví jazyky andělskými. Naopak jadrná mluva sama o sobě ještě nikdy z nikoho prevíta neudělala.
Tolik můj názor.