no nevím...

Vyrůstala jsem v rodině vzdělaných lidí. Maminka sprostě nemluvila nikdy, tatínek taktéž ne. Vyrostl ze mne celkem slušný člověk. Také jsem se dopracovala na VŠ, jako moji rodiče... Ale... Odjakživa miluji nadávky. Až neuvěřiletně. Nechutné, pikantní, prasácké... :-) Ne, nenadávám svým dětem, nekřičím na ulicích po lidech, že jsou takoví či makoví. Ale pokud si posedím s kamarádkami, taktéž VŠ nebo s maturitou, rády používáme dost ostré a peprné výrazy. Někdy by se i Vámi zmiňovaný taxikář mohl vskutku přiučit. Ale já na tom nevidím fakt nic špatného... vůbec nic. Nepochopila jsem, proč bych se tím chtěla přibližovat mužům??? To smějí klít jen oni? Hm, to jsem netušila. Můj muž se tomu směje... a přesto ví, že nejsem žádný kanál a rozhodně jej po ránu nevítám slovy : "Nazdar ty starej kreténe, atd..." Ale pravda je, že z mých úst již slyšel věci hodně nepěkné... obzvláště když telefonuji (jsa rozhořčena) s kamarádkou. Neutekl. Je rád, že mě má. Moc. Uvařím mu, o děti se starám s láskou a přiměřenou péčí... Jako muže jej obdivuji a vzhlížím k němu. On si mě váží také... tak kde je kurva drát nějakej problém??? :-)