Jak z toho ven ?

Jsem 17 let zenaty a 16 a pul roku sve manzelce verny. Vzdycky mi vadilo, ze mi neumi rict "Mam te rada" ale vim, ze to neznamelo, ze nemela. Mame dve deti, ktere se skvele uci, nemaji problemy a zda se,ze si uzivaji zivota. V lednu jsem nekomu volal, spletl cislo a dovolal se nejake cizi zene. Omluvil jsem se za omyl, za chvili mi poslala SMS, ze mam hezky hlas a uz to jelo. Je to clovek, ktery mi umi a chce rict "Miluju te", ja jsem nikdy nepoznal tolik emoci, najednou slysim, ze jsem neco dokazal, ze jsem hodnej, milej, ze me potrebuje. Zjistil jsem, ze potrebuju aby me nekdo potreboval. Je rozvedena, ma kluka stejne stareho jako ja. Manzelka neco tusi. Pred casem jsme resili problem, kdy jsem rikal. ze mi vztah uz nevyhovuje, ze chci jit dal, ze to ted uz citim jenom jako jakousi setrvacnost... Byl jsem nekolikrat u psychologa, manzelka taky, pokouseli jsme se nejak ten nas stereotyp zmenit, ale nejak se nedari, taky asi kvuli tomu, ze ja se o to moc nesnazim... Chci odejit, ale bojim se co to udela se synem, je mu 9. Dceri je 17, myslim, s ni to budu moco prohovorit uprimne. Chci odejit ze vzathu ale ne od deti... Jak na to ? Mate nekdo podobnou zkusenost ?