Re: Spaní a nespaní s rodiči

On chtěl prostě jenom napít, pak jsem mu dala dudlík a spal další cca hodinu. Celkem se probouzel i 12x za noc. Brzo ráno jsem si ho brala k sobě, protože se probouzel třeba i po 10 minutách a to už jsem fakt neměla sílu se furt zvedat (nikam jsem nechodila, stačilo mi si sednout)
U nás prostě bylo celkem jedno kde spí, budil se tak jako tak. Kdyby u mě spal líp, tak bych ho u sebe urřitě nechala.
Jinak máme taky 1+1 a nechat ho vyřvat nešlo. Ale jak už jsem jednou někde psala, byli jsme i u neuroložky a ta tvrdila, že (tehdy) 13 měsíční dítě nemá "nárok" se budit kvůli pití, že je na to zvyklý (že neumí spát)a dělá se ze mě otroka. Jestli mam možnost, ať ho zkusim dát spát třeba k babičce, že se to zlepší, protože on zjistí, že ona není já a pít mu každou chvíli dávat nebude. A měla pravdu, babička ho nechala vyřvat a on si zvykl, že v noci se nepije ale spí. (trvalo to asi týden). Doma jsme jednu noc museli vytrvat, protože brečel půl hodiny. Vydrželi jsme, on to totiž znova zkoušel, protože věděl, že já byla ta, kdo mu to pití dával. Dokázala jsem to a od té doby se budí max. 2x za noc. Někdy mu napít dám, někdy ne, ale on už "umí" spát, takže ho tím pitím znova "nezkazím". (aspoň doufam, spí takhle celkem normálně už od konce dubna)