Re: Karolíno,

já vážně nevím. Spíš si myslím, že problém bude jinde. Naše město je poměrně malé a skoro každý zná skoro každého. No, a ty drby, ty jsou všude. Takže jsem se dozvěděla např., že když rekonstruovali svůj domek /jejich domek je součástí dvojdomku, my to máme také tak - a v každém dvojdomku byla studna přístupná pro obě rodiny - někde ve sklepě a někde v garáži. Oni když rekonstruovali, tak sousedovi bez uzardění celou studnu zasypali, že ji tam nechtějí, to já bych nikdy neudělala, kdybych tu studnu tam nechtěla, svou polovinu bych po dohodě se sousedem uzavřela betonovým krytem.
Nebo - zajímala jsem se, proč u nich nikdy nevidím žádné děti - ani malé, ani velké. A dozvěděla jsem se, že dotyčná paní je velmi "zvláštní", že doslova nemůže ani cítit svou snachu, které to dává najevo, že prý mají i chalupu - ale všude jsou sami, protože ani vnuci s ní neradi tráví jakýkoli čas. Dokonce si prý jednomu sousedovi stěžovala, že když k synovi přijde na návštěvu - děti odcházejí a snacha taktéž.
Jestli-že má ale problémy ve vlastní rodině, nemůže si svůj vztek vylévat na cizích.
A nebo - jednou jsem dokonce viděla, jak 2 asi patnáctileté holčiny vyjeli silnici na bruslích /ta silnice vede kolem jejich domu a je poměrně dost do kopce - je to veřejná silnice, ale jezdí tam jen ti, co tam bydlí/ - takže klidná, a protože těm holčinám dál ten kopec asi dost zabrat, s funěním dosedli na obrubník chodníku. Přiznám se, že jsem je sledovala, protože mě moc zajímalo, jestli pojedou dál a nebo vyndají z batůžku boty a kousek půjdou přezuté. Ten obrubník, kde dívky seděly, byl od našeho domu stejně daleko jako od domu té dotyčné paní sousedky. Takže jsem viděla, že se baví, ale vůbec je neslyšela, jen tam seděly, vydýchávaly, napily se z lahve a určitě by za chvilku odjely. Ale vylítla tam fůrie a seřvala je stejným způsobem, jako řve na mé děti. Jen jí vadilo, že sedí na obrubníku - vážně nevím proč. Dívky byly překvapené, neřekly nic, zvedly se a odjely. Řekla bych, že také byly dobře vychované.
Chápeš to? Já ne.