Někteří lidé se domnívají,

že slušné chování je slabost a moudřejší ustoupí - dobře mu tak. Vždycky to tak není a já to nemůžu posoudit, třeba by pomohla čerstvá buchta a přátelská návštěva. Ale někdy je fakt lepší, když ukážeš, že se nebojíš a mě osobně (můj osobní názor!!!) tvoje chování vůbec nepřipadá asertivní, ale hodně vstřícné (jaké by bylo vhodné pro budování dobrých sousedských vztahů s lidmi bez velkých psychopatologií).
Kdyby mému dítěti někdo vyhrožoval klackem, použiju všechny legální nástroje, aby si to dlouho pamatoval (ne travex!!!). Vyčíhla bych si to, chtělo by to možná svědka. Stížnost ma městský úřad a policajti určitě. Jistě, že se jí nic nestane, ale příjemné jí to nebude a až to udělá zase, tak zase. Důležité je, aby se lekla, zatím jste se lekli jen vy. Tak teď je na řadě ona. A každýmu, komu nevoní volat na sousedy policajty se podívám klidně do očí a řeknu mu, že když jde o děti tak odcaď až pocaď. Možná by ani nebylo třeba to všechno dělat, stačilo by s tím pohrozit (nesnáším stížnosti), ale musí věřit tomu, že to uděláš.
No jo, je to hnusný, ale život je někdy hnusnej.