Anděl

Jednou jsem dostala od kamaráda, který se mimo jiné zabává numerologií, k vánocům malou sošku porcelánového andělíčka. Přestože porcelánové "blbůstky" nesnáším, bylo to v době, kdy jsem řešila, kterým směrem se ve svém životě vydám a nebudu to tady více rozebírat, zkrátka měla jsem dosti složité období a k andělíčkovi jsem přilnula, byl mi talismanem, tajným spojencem, zpovědníčkem.....Petře, děkuji:-)
Ve svém životě jsem se nakonec rozhodla...a v duchu hesla "každá změna je k lepšímu" jsem prostě šla dále, potkala svého manžela, našla si práci, v níž jsem byla štastná a začala s mužem uvažovat o založení rodiny a sňatku.
Jednoho dne, když jsem přišla z práce domů, andělíček před mýma očima spadl na dlážděnou podlahu a rozbil se na střepy. Visel u nám doma za zdi přichycený za zlatou šňůrku, která se uvolnila.
Se slzami v očích jsem volala mámě, která mi na to bleskově odpověděla: "To ale přece není nic strašného, je to jen signál toho, že už ho nepotřebuješ, je to dobré znamení.Teď pomáhá jinde."
A JÁ TOMU VĚŘÍM.
Vdala jsem se, máme skvělého syna, našeho andílka, naše štěstí:-))
G