Můj nemilý zážitek

Také se mi stalo něco podobného. Je to už 5 let. Žiji v rodinném domku v 1.patře mým rodičů s manželem a s dětmi. Můj otec se chystal na důchod, nechal si spravit operativně oči, aby si to stáří ve zdraví a s jasnýma očima užil. Když jsem jednoho rána vstala a sešla dolů, zjistila jsem, že otec ráno odjel na prohlídku autem a vůbec mi to neoznámil. Strašně mě to rozčílilo, mě se vůbec nic neřekne, proč já o tom nevím !!!. Vlasně ani nevím, proč mě to tak naštvalo. Měla jsem přece vlastní starosti a stejně bych s tím nic nenadělala. Ale říkala jsem si, že bych mu třeba nabídla, že pojedu s ním. Potom jsem odjela s dětmi na návštěvu k přítelkyni. Pily jsme čajíček, povídaly a najednou mě obešla zima, úplně se mi udělalo zle. Uvědomila jsem si v tu chvíli, jak je život pomíjivý a měla jsem opravdu nešťastný pocit. Vcelku rychle jsem se rozloučila a odjela domů. Uplynuly asi dvě hodiny, když zazvonila policie, a oznámili mému bratrovi, že otec měl vážnou dopravní nehodu a je v nemocnici. V tu chvíli jsem věděla, že to nepřežije. Ačkoliv žil ještě týden, než zemřel, věděla jsem to od první chvíle. Ta nehoda se mu stala přesně v tu chvíli, kdy jsem to na sobě pocítila. Asi mu v hlavě proběhla myšlenka na rodinu a já jsem to pocítila. Ani jsem to nikomu neřekla. Myslím na něj skoro každý den a to muž je to 5 let. Myslíte, že se na nás odněkud dívá? Nebo se duše vtělila do někoho nebo něčeho jiného?