Re: kousek toho štěstíčka

Ahoj Marto,
s tím s Tebou naprosto souhlasím. Bohužel to většinou je tak, že se začně člověk zajímat, až když se mu něco stane. Do té doby si většina lidí myslí, že problémy těch druhých se mu nemůžou stát(dokonce část z nich si myslí, že si je lidé přivolávají samy). Já sama jsem se přesvědčila, že není dobré slepě věřit lékařům a než jdu k lékařovi, tak si o věci, které s ním chci řešit, něco zjistím. Od lékaře, který se se mnou nechce bavit, raději odcházím. Už jsem to udělala několikrát.