Téměř nic se nedá naplánovat

Dlouho jsem tady na Rodině nebyla, ale nedá mito, abych nereagovala. Miluju diskuze tohoto typu, kde proti sobě evidentně stojí dva tábory a mezi nimi je hrstka lidí, kteří se přiklánějí tak trochu na obě strany. V mysli každého má místo jeho vlastní zkušenost, ať už vlastní nebo zprostředkovaná, a to se odráží v názorech na věci a dění kolem nás. Mě je 30 let, máme 5 letou dceru a už rok se intenzivně, leč marně snažíme o další miminko. Dosud běžná situace. Ovšem! Člověk, se kterým 7 let žiju a který je mým manželem, má na krku pověstných pět křížků. Dědečkem už je, "máme" roční vnučku a jeho dcera z prvního manželství je o šest let mladší než já. Manžel lyžuje, bruslí, jezdí na kole - na rozdíl ode mně.
Nejsem submisivní a nebrala jsem si ho pro peníze. Manžel se plně věnuje dceři po všech stránkách a ta hbitě odráží ve školce otázky dětí o rodinné příslušnosti muže, který si pro ni denně chodí.

Omlouvám se za délku příspěvku, ale já budu vždycky z těch, kteří si budou hájit svoji zkušenost. Nebudu ale nikdy psát články o tom, jak je odsouzeníhodné, když si dítě pořídí dva příliš mladí lidé nebo stárnoucí žena s mladým partnerem.
Pokládám to za příliš krátkozraké.
Mějte se krásně, ať je vám kolik chce!