To znám....

I tento Tvůj článek jsem si nadšeně přečetla. Ne, že by mi Tvoje záležitost dělala radost, ale poznávám v tom i trochu sebe. Jsem v 18+5 týdnu, po měsíční nemocenské se budu vracet do práce. Důvod nemocenské byl ten, že jsem se psychicky složila, měla jsem deprese, klientům jsem slibovala nerealizovatelné. Připadalo mi, že v práci jsou na mě všichni hnusní, oškliví a nepřejícní. Svou kdysi milovanou práci jsem nenáviděla. Po měsíci co jsem doma jsem stejně zjistila, že nic nestíhám mezi spaním, jídlem, koukáním na televizi a brouzdáním na netu. Akorát odpoledne uvařím večeři, aby manžel byl spokojený a já nic nemusela poslouchat... S gynekologem jsem domluvená, že jakmile přijdou deprese znovu, budu opět na nemocenské, tak jsem docela zvědavá, jak to budu zvládat...