Re: Co když se nezeptá?

Lízo, nevím, jak je na tom LU, ale náš syn se o takové věci taky moc nezajímá. Něco se mi podařilo mu vysvětlit, při těch skoro výjimečných otázkách, ale blbý je, že přijdou vždycky v naprosto nevhodnou dobu, někde, kde se o tom nedá hovořit otevřeně... A než máme možnost otevřeného hovoru, tak ztratí zájem. Bylo to tak vždycky. A paměť nemá snad žádnou či co - jednou to člověk řekne, a za měsíc se ptal na totéž znovu... Vždycky jsem chtěla být otevřená a o všem s ním otevřeně hovořit. Koupila jsem dvě knížky a i toho Krtka a maminku. Ale syna to většinou stejně nezajímá...
Nicméně včera jsem dostala důkaz, že přece jen možná budeme mít u svého osmiletého dítěte jakous takous autoritu. Černí lidé prý jsou horší než my bílí, pravil, a připustil, že to říkaly děti ve škole. Pustila jsem Armstronga a Bony M., řekla pár slov - a rasistické pocity vymizely...
No, uvidíme. Vždycky jsem myslela, že touhle dobou bude vědět základy všeho. A ve skutečnosti? Ani nevím, jestli si zapamatoval to, co jsem mu už řekla...