21.2.2006 15:11:27 blabla
Re: Jedináček bývá problém
Pchááá jak kterej jedinacek...
Ja sice jedinacek jsem, ale nikdo se se mnou nijak nemazlil. Vsechno jsem si vzdycky musela domluvit a zaridit sama. Ani kdyz jsem byla dite, nikdo mi s nicim nepomohl a rodice me vedli stylem "pomoz si sam", ale vysledky chteli vyborny... Casto to bylo tezke a dokud jsem nezacala zit s pritelem, nevedela jsem, jakou mam ale v zivote vyhodu.
Spoluzakum treba dost veci zarizovaly maminky, mne nasi rekli, jak to mam udelat a plav! Tehdy jsem se spis litovala. Ted vim, ze mam vyhodu. Pritel skoro ve 30 porad potrebuje, aby se o nej nekdo staral. Nedokaze si ani ustlat postel, kdyz z ni vyleze, rano radsi neji, nez aby si SAM udelal snidani. V zivote je velice schopnej, ale doma, kde za nej delala vsechno maminka, nedokaze nic.
Takze neni pravda, ze jedinacci jsou rozmazleni a spolehaji se porad na rodice... Urcite takovi jsou, ale mezi lidmi co maji sourozence je jich taky dost.
Odpovědět