obdivuju,jak jste v pohodě

Zřejmě máte štěstí a máte vyjímečně klidné a disciplinované dítě.mě se nemohlo ani zdát o tom,že bych svého dvouletého vypustila někam,třeba jen na zahradu bez dozoru.
Vždy jsem si myslela,že je to bezpečný a uzavřený prostor,ale dítko mě vyvedlo z omylu.
chodila jsem za ním jako bodyguard a zjišťovala,že lze spadnout do bazénu,odkrýt žumpu,otevřít sud s deš´tovou vodou,vylézt na desetimetrový smrk s větvemi až k zemi atd....Přes všechna bezpečnostní opatření jsme ten rok byli třikrát v nemocnici na rentgenu hlavy a jednou s vykloubenou rukou.vždycky,když se zranil jsem stála metr od něj...teprve před rokem,v šesti letech,začal na kole opouštět zahradu,chodí se pravidelně hlásit,ale počet úrazů se moc nezměnil.Takže fakt závidím a máte kliku.