Re: pěkně jsem se vyděsila

Nepatřím mezi babičky,které rozmazlují děti. Ani jim nekupuji čokoládu a bonbony, protože dcera si to nepřeje. Ale měla bych strach je pustit samotné v Praze, i když holčičce jsou 4 a klukovi budou v září 3 roky. Přitom svého syna jsem ve 4 letech pouštěla ven, bydleli jsme na okraji Prahy.Po malé vedlejší silnici, spíš cestě, u které domek stál, přejelo jedno auto za hodinu nebo ještě méně, ale hlavně - ta auta jezdila pomalu, nezažila jsem, že by některé prosvištělo jako jezdí dnes! Nikdy se tam za ty roky nic žádnému dítěti v okolí nestalo. Ale mohlo.. až po letech jsem se dozvěděla, že čtyřletý syn, který měl zakázáno vzdálit se dál, než do sousední ulice, utekl s o dva roky starším kamarádem dost daleko, k rybníku, kde vlezli na lodičku a projížděli se po rybníku, přičemž do lodičky zatékalo... málem mě ranila mrtvice ještě dodatečně při představě, jak to mohlo dopadnout. Proto si myslím, že ani čtyřleté děti by ještě neměly někde běhat zcela samotné, když tak aspoň pod dozorem starším sourozenců, jsou-li spolehliví. A dvouleté dítě...o tom raději ani nepřemýšlet. Vnuk je nesmírně čilé dítě, chodí od 10 měsíců, v 9 měsících již vylezl na okno, nedovedu si vůbec představit nechat ho někde běhat samotného!