Pustím jen rozumnější

Vybavil se mi při čtení článku pořad v rádiu o Peru, kde říkali, jak batolata přecházela přes skalní římsy, které spojovaly místa, kde se bydlelo, s okolím. Redaktorka se ptala, jestli se jejich matky nebály a odpovědí jí bylo cosi ve smyslu "vždyť měly víc dětí a jiný přístup ke smrti". Je to drsné, ale vybavuje se mi to stejně tak jako vzpomínka z pobytu u sestry "na vesnici", kdy se utopila asi pětiletá dcera sousedky v sudu na vodu. Mým dětem jsou 4 a 6 let a jsou to experti na vymýšlení konin. Bydlíme v obytné zoně, odletoška je pouštím před dům na kole, ale stále kontroluji. "Důvěřovat, prověřovat!" jak říkala teta Kateřina :-).¨
Myslím prostě, že záleží na dítěti, ale i v těch 7 letech to není nic moc. Známé maminky říkají, že pouští děti samotné do školy od druhé třídy, to mi přijde přiměřené.