Re: ODHALENÍ PRAVDY V DOSPĚLOSTI:ano či ne?

Asi jsem ta pravá, kdo může vaši otázku zodpovědět. O své adopci jsem se dozvěděla až v dospělosti (27 letech), po smrti obou rodičů. Myslím, že vaše obavy o zhroucení života jsou přehnané. Byla jsem vychována s maximální péčí a láskou. To, že jsme se o svém původu nedozvěděla od rodičů považuji za jejich malou slabost. Myslím, že zjištění, že nejsem jejich biologické dítě můj vztah k nim ani můj život a hodnoty nijak nemění.
Souhlasím, ovšem s autorkou článku, že je asi mnohem správnější informovat dítě co nejdříve, tak aby s touto skutečností vyrůstalo a bralo ji jako samozřejmost. Bohužel s naší legislativou nemám moc šancí se dozvědět kdo jsou moji bio-rodiče (minimálně ze zdravotních důvodů) a proč mě nevychovávali. Tento problém, ale řeší stejně těžko včas i pozdě informovaní. Pokud máte nějakou radu, jak kontaktovat biologické rodiče (znám jména a data narození) dejte vědět. Děkuji.
Na závěr, děkuji všem rodičům, kteří se rozhodnou adoptovat dítě. Dáváte jim šanci na šťastný život, který by v ústavech nenešli. Shodou okolností jsem ještě před zjištěním o své adopci procovala nějaký čas s dětmi s dětských domovů, tak vím o čem mluvím.