Ale ano, četli jsme pořádně...

a před svým prvním porodem jsem bohužel navíc brala Laktační ligu tak vážně, že jsem své dítě doslova trápila hlady. Dodnes mám z toho výčitky svědomí.

Po porodu jsme měli problémy s kojením – prostě jsem kojila tak málo, že původně čtyřkilové dítě začalo děsivě hubnout. Jako správná fanatička, vyzbrojená příručkami Laktační ligy, jsem zakazovala personálu nemocnice přikrmovat. Když dítě během několika málo dnů ztratilo snad 10 nebo 12 procent původní váhy, z původního zoufalého křiku už se chudák jen tak malátně odevzdával osudu, začalo mi docházet, že mu ubližuju. Jsem velmi vděčná "neinformovaným a nedostatečně vzdělaným zdravotníkům“, paní Mrázková, za to, že včas zasáhli a domluvili jedné bláznivé ženské s totálně vymytým mozkem, aby přestala své dítě trápit hlady.

Takže jsme přikrmovali od porodnice (Nutrilon – doporučuju :-)) a kojení jsme vzdali kolem 3. měsíce. Dnes je dítěti 26 měsíců a dosud byl u doktorky pouze na povinných kontrolách a očkováních. Jinak ani jednou! Samotnou mě to stále trochu překvapuje, ale dosud nebyl prostě nikdy nemocný. V rámci objektivity musím říci, že mezi 1. a 2. rokem života měl občas projevy mírného atopického ekzému (zřejmě po své babičce, těžké alergičce), ale kortikoidy jsme nikdy brát nemuseli a zdá se, že před 2. rokem se tento ekzém nadobro ztratil.

Tímto bych chtěla spíš uklidnit nekojící matky, aby nepropadali zbytečnému zoufalství a pocitům viny, nenechaly se nikým zblbnout a řídily se vlastním citem. Domněnky o tom, že sušená mléka obsahují bůhvíjaké bakterie podle mě spíš možná přišly ze zemí třetího světa, kde to může být jednou prošlé mléko, podruhé závadná voda a potřetí nedostatečně sterilizované lahvičky. Je velmi dobře, že máme k dispozici informace o jednotlivých výrobcích, je dobře, že si firmy konkurují a nemohou tudíž podstrčit matkám nevhodné výrobky, a bylo by nanejvýš užitečné, aby se též zdůrazňovala potřebná hygiena při přípravě umělého mléka.