díky všem

Ráda bych vám všem odpověděla, ale je vás na mě moc:) Extrémné mě potěšily Jiřina, Sylvie a Pawlí, kterých už jsem si leckde na rodině všimla a v mnohém s nimi souhlasím. Pawlí, přeju hodně štěstí a lásky s novým miminkem, už na to máte právo, zkusili jste dost. Všichni ostatní jste mě potěšili taky, je to docela umírněná diskuse:)
Ad spinkání - no, malý pořád nespí celou noc v kuse, tak se mi pořád nechce dát ho do vlastní postele i kdyby měla být u té naší, to už bychom se v tom pokoji nehnuli. Ale věřím, že jednou to přijde, nejspíš se odstaví, až mu pořídíme sourozence, jak už to tak bývá:) Ale jsou chvíle, kdy si fakt říkám, že by bylo hezké, kdyby každou noc nezabral půlku letiště a nenechal nám pro dva dospělé jen ten zbytek:) Na druhou stranu jsme oba rádi, že ho tam máme, protože není moc mazel. Asi si tulení užil dost v šátku (to je možná ještě neprozkoumaná nevýhoda;).
Ad způsoby transportu - kočárek má určitě mnohé výhody, které z nějakého iracionálního důvodu nechávám stranou:) Moje maminka mě taky odvozila v kočárku a jak je ze mě šikovné děvče;) Zato lidi, co dítě nosili/nosí v klokance fakt obdivuju. Neskutečně mě z toho bolely záda a to dřív než za hodinu.
Určitě jsem ještě na něco zapomněla, napsaly jste mi tolik krásných a podnětných názorů. A nádhernou story s vypadávajícím dítětem:) Já jsem na tom hůř - fakt mi vypadl. Byly mu 4 měsíce a já ho vezla mé mamince (i s kočárkem samozřejmě) a říkala jsem si netřeba dítě připoutávat, tak aktivní není. A bylo. Potřebovala jsem zrychlit v téže chvíli, kdy on se rozhodl vyzkoušet, jestli se neumí naklonit dopředu. Naštěstí byl kočárek relativné nízký a malý měl štěstí. Nic se mu nestalo, já z toho byla v šoku víc než on.
Přeju vám všem krásný večer a pevné nervy s těmi našimi zlatíčky:)