Re: jak to vyhovuje nám

Já myslím, že je hlavně důležité nebýt ortodoxní v žádném směru a netrpět předsudky. Prostě od všeho trochu a PŘIMĚŘENĚ! Hlavně, aby zúčastněné strany byly spokojené. Takže my měli i kočárek (hluboký, pak sporťák) i šátek, poměr využití byl tak 35:65 ve prospěch kočárku a to hlavně proto, že v zimě jsem se bála s šátkem chodit, že uklouznu na ledu a spadnu na dítě. Nákup se dá naházet i pod kočár, i do batohu na záda, nese-li se dítě v šátku (co batoh, krosnu jsem nosívala, někdy s téměř 10kg zátěží). Šátek jsem hodně užila i doma, těžko budete s dítětem v kočáře popojíždět přes práh a současně zametat, s šátkem to jde. S kočárem se zase dala skvěle číst knížka za jízdy, případně se člověk mohl kochat krajinou a relaxovat. S šátkem se přece jenom pořád soustředí na každý krok a terén :-) S šátkem i kočárem jsem zažila dost často i ty nekonečně tříhodinové procházky, protože se spícím dítětem v kočáře se do bytu nedostanu a byl-li v šátku, nesměla jsem přestat chodit. Syn nikdy nedal najevo, že by výrazně preferoval jeden nebo druhý způsob, prostě se mi zdálo, že i z jeho pohledu je to zábava, střídat dva různé způsoby transportu. Obchody a úřady jsem měla rozčleněné na "šátkové" a "kočárkové" a na jeden den jsem si naplánovala vždycky ty od stejného druhu.

Zhruba od roku a půl šátek nepoužíváme, jen velice výjimečně, protože syn je už docela těžký na delší trasy a hlavně ho dost drezúrujeme, aby chodil sám.

Takže není důvod apriori jedno nebo druhé zavrhovat a rozhodně radím vyzkoušet všechno!