Re: Vlastně docela milý kluk

Ajaj,
takže jsem se dotkla... No, to je prostě riziko vyslovení svého názoru.
Ale aby to nevyznělo tak nepřátelsky, tak mám dvě kamarádky učitelky na 1. st. ZŠ, a taky kamaráda-pův. uč na ZvŠ, (dnes dělá v televizi). Ti jsou celkem normální. :o) Jenže ještě nemají ten věk, kdy se z milé P. uč. stane vlivem praxe strašlivá zamračená přísná ženská. Já ani nechci tvrdit, že za to ty ženské můžou, možná je to prostě tak ztvaruje :-( .
Dále mám sousedku-učitelku. A to je příšerné. Ještě docela mladá, ale chudák její muž. Chová se k němu jako k dítěti-vše jde slyšet, bydlíme v paneláku. A tak bych mohla pokračovat.
ALE!
Moji synové měli v 1. a 2. třídě p. učitelku, která je sice přísná, ale docela milá a spravedlivá. Podle mě (i našich kluků) je prostě supr. Mladá ženská. Je přísná hlavně na "zlobílky", ale i ty miluje, to je prostě poznat!
A starší kluk má už druhým rokem pana učitele(34let), a to je naprostá bomba! Má všechna nej, co učitel může mít. Velice si s dětmi rozumí, dokáže je zaujmout, motivovat. Dokonce i mého nesmělého nespolečenského syna zatáhl do dění třídy, nikomu nenadržuje, nikomu nekřivdí. Prostě sen všech dětí i matek!
Takže nejsem vzásadě proti školství celkově, ani proti učitelům. Sama jsem mela jen krůček k tomu, abych se učitelkou stala (rozhodla jsem se nakonec pro jiné povolání) a sama jsem jí ale i 4 roky byla (ikdyž učení na ZUŠ je trochu jiné)!
Zdravím všechny učitele a učitelky a přeji nejen pevné nervy, ale ať nikdy nezapomenou, že sami byli dětmi!
:O)))