Re: komunikace

No, tak to je ještě horší.
Jasně, žádná taková věc nezůstane bez domluvy nebo rozhovoru s dítětem, ale v nemocnici, to snad jsou trochu jiné podmínky. Sice bych to s tou mrkví asi nepoužila, ale když to zabralo, dobře.

Mě jenom vadí, že se občas paní učitelky nechtějí domlouvat, že jen očekávají splnění úkolu.
Přitom já si do té školy ráda dojdu, s paní učitelkou si ráda popovídám, ale vždycky jsou tu dvě strany a i když jsem si vědoma, že mé dítě není andílek a když, tak s pořádnýma rohama, tak vím, že poznámkami a tresty toho moc nezmůžu. Spíš jde o to zjistit, co na které dítě platí a využít např. přirozené touhy soutěžit.
My jsme takhle bojovali vloni s chováním. Paní učitelka si stěžovala, že dcera dělá různé "prasárny" typu dloubání v nose při hodině, krkání a podobně. Nebyla v tom sama, prostě se děti předváděly.
Domluvila jsem se s paní učitelkou, že mi, v případě, že bude dcera něco takového dělat, napíše vzkaz do notýsku.
Dceru jsem motivovala tím, že za každý den bez "záznamu" dostane samolepku do alba (začaly totiž s holkama ve třídě sbírat samolepky). Zabralo to 100%. Od té doby vzorné dítě, v notýsku ani řádka.
Letos má jinou paní učitelku a zase ve třídě soutěží o kytičky a hvězdičky.