Ale chlapi jak to řešit?

Dost často se mi stává, že sedíme s manželem u stolu a starší syn za mnou přijde a řekne:"Mami sprav mi to". Tady na tý situaci je vidět, jak věci ve skutečnosti u nás fungují. (Samozřejmě jsem mu řekla, ať to dá tatínkovi), ale je zajímavý,jak to dítě přemýšlí. Rozbité hračky většinou spravuji já, protož manžel řekne rovnou, že to nejde, ani to nezkusí, to mě fakt mrzí. Takže abych to shrnula, když něco spravuje, tak jsem ráda, že to vůbec spravuje, protože jinak to čeká mě.
O tom, aby třeba něco vymyslel pro děti udělat doma, domeček, houpačku atd,nemůže být ani řeč,já to vše ale neumím a kdybych někomu jinýmu řekla, tak se urazí,tak teď chlapi poraďte:-)