Re: Gril

Ach jo. Celý článek měl být hlavně o tom, jak moc mi trhá žíly, když můj milovaný manžel (myšleno vážně, ne sarkasticky) bodne kudlu do zad v pdobě oné památné věty. Moc mě to ponižuje.
To co teď napíšu vezme kouzlo historky, ale mám jakýsi pocit hájit svou čest.
Naši domácí jsou moji prarodiče, grilování bylo určeno prvořadě ke spálení suchých větví po úklidu zahrady (z naší iniciativy), o zlomenině ví (zasmáli se tomu), nový gril by nikdy nechtěli, mají krásné ohniště, což na grilování funguje stejně tak skvěle, nicméně manžel by ve zmatku byl opravdu schopen jet ihned koupit nový gril aby hodné staroušky nerozhněval až se vrátí.
Jo a na té párty (vlastně jen večeří pod širákem)jsme byli jen my tři a pes, kterého jsme jim hlídali.
Pro ty, kdo naráželi na to, že mu stojím za zadkem a kafrám, tak hlavně proto, že naprosto všechny rekvizity jsem mu z garáže nosila já a to v přesném pořadí, které mi určil (a já kupodivu bez řečí šla a opravdu to nosila, tak jak mi řekl, i když mi bylo jasné, že při kroku číslo tři bude potřebovat šroubovák, o který si mohl říct při mojí první cestě pro podložky...)
No, dovedete si představit, že to takhle napíšu. To by nikdo nečet. šlo mi hlavně o ilustraci situace, která mě zamrazila.