Re: "Když to nic nestojí?!?"

Tak to co popisujete, tím jsem si taky prošla (tak do třicítky) Já už jsem ve vyšším stádiu. Dneska už si nepotřebuju svojí autenticitu (nebo jak jste to popsala) dokazovat tím, že některé věci umím taky dělat. Proč? Já přece vím, že taky dokážu vzít vrtačku do ruky a upevnit skřínku v koupelně. Jenže když to udělá manžel a já pak budu patřičně nahlas obdivovat, jak to hezky připevnil, zvolila jsem nejefektivnější způsob řešení problému. (skřínka visí, já nemusela nic dělat a chlap je šťastný jako blecha, že ho někdo chválí a obdivuje) Na druhou stranu mám natolik silné sebevědomí, že klidně žehlím, protože je mi jasné, že to mou osobnost nepotlačuje. (když ho nechám dělat ty technické věci, tak přece po něm nebudu ještě chtít,aby žehlil)
Je rozdíl, když je ženská nějakým blbcem ponižovaná a je to skutečná "puťka" a nebo když oba na tohle rozdělení prací přistupují dobrovolně.