14.10.2006 18:55:51 kj.
Re: Takže znovu:
Na otázku rasismu můžeme pohlížet ideologicky anebo biologicky. V obou případech je nejpohodlnější existenci ras odmítnout.
Otázka je, zda tímto postupem odstraníme i problémy související s faktem, že ačkoli se považujeme za jeden druh – homo sapiens sapiens (člověk moudrý moudrý), existují mezi námi rozdíly v mnoha tělesných i duševních vlastnostech. Vytvoření kategorií ras vyplývá z běžné snahy o třídění jevů a skutečností. O tom, že na základě pozorování, původně vnějších znaků, je možné vytvořit skupiny osob, které jsou si navzájem podobné, mají nějaké společné rysy, určité charakteristické vlastnosti, které členové jiné skupiny nemají, nemůže být pochyb. Takové třídění může mít různou hloubku a čím hlouběji budeme klesat, tím budou naše skupiny menší.
Rozhodneme-li se tvrdit, že tyto odlišnosti tvoří v lidské populaci plynulé kontinuum a že nelze podle znaků, které někteří z nás mají a jiní nikoli, vytvořit zjevně charakterizovatelné skupiny, budiž – jen tím popřeme zjevnou skutečnost. Stejně však budou existovat lidé s různou barvou pleti, různě velcí, s různým tvarem obličeje, ale samozřejmě i s různými duševními schopnostmi a s různými povahovými vlastnostmi.
Pro společný pobyt na zeměkouli je však mnohem méně významné, kam nás kdo zařadí, než jaké máme vzájemné vztahy. A i když se ideologie všemožně snaží naše chování usměrňovat a zavaluje nás přikázáními, přesto naše chování vyvěrá z naší biologické existence. Homo sapiens sapiens patří mezi živočichy a svým nejbližším příbuzným primátům se podobá nejen svým genofondem, ale i zjevem a pochopitelně i chováním. Vývoj jakékoli skupiny živočichů či rostlin byl a většinou ještě je provázen neustálým rozrůzňováním a přirozeným výběrem, kdy genetická výbava je konfrontována s vnějším prostředím. Je tedy docela dobře možné, že existence ras je tedy jen projevem evolučního rozrůzňování, které postupující civilizace rozvrací. Aniž bychom zabíhali příliš hluboko na pole populační a evoluční genetiky, je zřejmé, že současná situace s vysokou migrací směřuje k vymizení meziskupinové variability, takže by zůstala pouze variabilita interindividuální.
Je větší interindividuální variabilita, nebo variabilita mezi ???rasami“? Zdá se, že rozdíly mezi genofondy jednotlivců jsou větší. Ovšem rozdíly mezi rasami jsou systematické. Je to, jako bychom měli vedle sebe dvě hromady písku, kdy zrnko na jedné straně hromady je od zrnka na druhé straně hromady vzdálenější, než je vzdálenost k zrnkům hromady sousední. Považuji proto za jednodušší ponechat vžitou rasovou kategorizaci. Rasismus totiž netkví v tom, jak se mnozí mylně domnívají, že uznávám existenci ras, nýbrž v tom, jak se k ostatním lidem chovám. Lidé ani vědci by proto z obavy z podezření z rasismu neměli být ochotni popírat objektivní skutečnost. To by byla slepá ulička nebo návrat někam, kde jsme již jednou byli.
Autor: Prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc
Odpovědět