Homeopaté hledají oporu i ve vědě

Homeopatie nefunguje přinejmenším v klinických studiích, kterými procházejí všechny léky klasické medicíny. Nebo je takových studií příliš málo.
Ale abychom okomentovala problém opravdu ze všech stran: homoepaté samozřejmě hledají podporu i na poli vědy: 1. Homeopaté tvrdí, že dvojitě slepé kontrolované klinické studie jsou příliš zjednodušující na to, aby mohly postihnout něco tak komplexně působícího jako je homeopatikum. 2. Homeopaté se hlásí k hypotéze, že molekuly vodou mohou mít určitou „pamět“ a mohou se seskupovat dle toho, se kterou jinou molekulou se setkaly. Toto je ovšem hypotéza, která čeká na svoje potrvzování a vyvracování. Hypotéza paměti molekul vody rozhodně není nic, co by bylo prokázáno a už vůbec ne široce akceptováno.

Tvorba komplexních struktur chemických látek s molekulami vody či ionty není nic nového a skutečně může ovlinit prostup těchto látek přes biologické membrány či může hrát roli v jejich farmakologickém účinku.

V homeopatii spatřuji jiný přínos. 1. Lepší než špatná či nadměrná klasická léčba bývá žádná léčba. 2. Zdraví je velmi ovlivněno duševní rovnováhou a mezilidskými vztahy.