Re: žárlivost

Jani,
to je docela zapeklitá situace. Zkus se tomu stašímu víc věnovat, víc si s ním povídej, jdětě spolu samy na pizzu, na zmrzlinu, do kina....hodně si s ním povídej, ale ne o miminku, o všem možném, jen ne o tom prckovi, o jeho kamarádech, o škole, o filmu atd... On má strach, že přije o tvou lásku, tak mu říkej, jak ho máš ráda, jak jsi ráda, že ho máš, jestli to snese tak ho hodně objímej (můj syn od určitého věku objímat nechtěl, ale ve 12ti ještě ano). To, že vaří o víkendu oběd je skvělí, ale třeba ho to štve, třeba si v duchu říká, že kdyby nebylo mimina, nemusel by vařit. Ať tedy vaří manžel, nebo ať vaří společně.

Když jsem dětem řekla, že bychom chtěli 3 dítě, tak syn za mnou za pár dní přišel s dotazy:

1. To "to" budu muset taky přebalovat?
NEBUDEŠ

2. Budu "to" muset vozit?
NEBUDEŠ.
(později usoudil, že by se na kočárek dali balit holky)

3. Budu k "tomu" muset v noci vstávat?
NEBUDEŠ

4. Budu muste chodit každý den nakupovat?
JAK BUDEŠ CHTÍT, OBČAS SI JO.

5. A to mi ho dáte do pokojíčku?
NE, DOKUD BUDE MIMINKO, TAK BUDE S NÁMA V LOŽNICI

Když jsem odpověděla, tak se na mě podíval a řekl "Tak jo, tak si to dítě udělejte" :-)))
To že se nám miminko ještě nepodařilo je věc druhá, snad se na nás usměje štěstí, stále doufám.