nejen u adopce...

Mám dvě děti z prvního manželství, které se rozsypalo ještě než se dostavěly základy. Bohužel. Rozvedli jsme se, když bylo dětem 18 a 5 měsíců, té době už s námi jejich otec nežil ani se o děti nezajímal. Poměrně brzy jsem si našla přítele, který má v péči roční holčičku své drogově závislé družky. Dali jsme naše polorodiny dohromady na jednu celou a chystáme svatbu. Kdo je čí tatínek a maminka jsme doteď nemuseli řešit, ale brzy to přijde, protože od dubna začne moje nejstarší skoro tříletá Janička chodit do školky. Za tatínka považuje toho, koho jako tatínka zná, stejně tak syn a i moje nevlastní dcerka nemá pochyby o tom, že já jsem její maminka. Dosud jsme o tom nemluvili, a teď vidíme, že je snad skoro pozdě vysvětlovat jim, jak se věci mají, kdo je čí rodič a proč tu není "ten pravý"...