Majdo

To cítím hodně podobně, vč. toho táty, mám to skoro stejné.
Určitě máš pravdu v tom, že ta individualita se při autoritativní výchově projeví mnohem později, ano taky mám přes třicet a taky se sebevědomí stále teprve probouzí. Ale je to čím dál lepší. Možná pro některé lidi by bylo vhodné s tou "autoritou" šetřit. jiným to naopak prospěje. jenže jak to zařídit, když máme několik dětí, každé jiné, a rodiče furt stejní, a se stejným modelem výchovy...? :-(
Nezbývá, než doufat, že nic se neděje náhodně, a děti se rodí do té rodiny, již pro svůj rozvoj potřebují... Ikdyž někdy mi to tak zvenčí vůbec nepřipadá. :o)
My máme dva kluky, Starší naprosto podřízený, z lásky (nebo i jen ze slušnosti) by vyhověl snad každému i proti svému přesvědčení.
Mladší naprostý samorost, při kterém jsem se naučila křičet a fyzicky trestat. :o(