Re: Respektovat a byt respektovan

Ano, tuhle knihu, kterou jsme s manželkou ladně přečetli, je skutečně plná mnoha moudrých myšlenek a pravd. Člověk zjistí, že téměř 100% výchovných rituálů a klišé, která se přenášejí z generace na generaci, jsou úplně špatně a způsobují, že z dítěte vyroste ne úplně sebejistý a rovný člověk. Má to ovšem jediný háček - rady a teze v knize doporučované, v nemalé míře témeř nejsou praktikovatelné (nebudu se přít s zřejmě nemalým počtem rodičů, tvrdících opak, ok, pak je chyba ve mě, asi na to nemám dostatečnou autoritu na uplatňování téhle dokonalé metodiky) Přečtete si to a hurá na výchovu - nebudu na ně řvát, natož je bít, žádné nucení, vydírání, srovnávání, srážení, lichocení atd., a za pár dní už vesele řvete, plácáte je po zadku, vyhrožujete a proklínáte se za to... Klasický konflikt lehká teorie - těžká praxe. Je to jako když se vrátíte z přednášky Dalajlámy, ctíte ho, vážíte si jeho bezpochyby úžasných názorů, ukotvených ve staletích zkušeností, ale pak se vrátíte do moderní džungle života a dřív nebo později narazíte na situaci či blbce, kdy kámen chlebem oplatit prostě lze velmi, velmi těžko... Jinak souhlasím, že poslušné dítě není ideální pro rozvoj osobnosti, než mít putinku, tichou a poslušnou, to radši grázlíka, co si tu hubu otevře a svůj názor řekne (pokud má hlavu a patu, samozřejmě)...