Re: Špatná rodina či NRP?

Pardon, nejak se mi tam vloudila "zavirovana" verze prispevku... tady je nova:
Jsem taky adoptivní matka a všechno tohle mě dost trápí. Vůbec si nemyslím, že ve všech případech existuje rovnice náhradní rodič = spasitel pro opuštěné dítě, nemluvě o DD (stejně jako Maceška Tě moc ráda "poznávaám," ale obecně řečeno si fakt myslím že ústavy, a zvlášť ústavní systém v zemích jako je ČR, jsou nepřijatelnými místy pro dětí). Ano, ve většině ohledů je mému dítěti mnohem lépe u nás než u původních rodičů. A často si myslím,že i kdyby se k nim býval mohl vrátit a mít šťastnou rodinu, nestálo by to za další rok v kojeňáku, možná ani za dalších 6 měsíců (už tam strávil první rok života a ta doba je nesmírně citlivá...vidím to i u starších dětí v DD, ty které byly v kojeneckém a batolecím věku v rodině a mají určité psychické výhody). Svého syna bych nedala za nic na světě...jenže opravdu nevím, jestli tohle všechno bylo pro něho to nejlepší řešení. Moc by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby jeho původní rodině někdo pomohl, aby si ho mohli nechat. A hlavně bych se vsadila že při kontaktu s KÚ padla spíš slova jako "tady bude v bezpečí, může tu zůstat do tří let" než "dobře si rozmyslete, jestli ho tady chcete nechat, bude tu neskutečně strádat, nebude mu tady dobře, potřebuje rodičovskou lásku." Nejsem si jistá, jestli je dobré rodičům opakovat, že můžou ztratit nárok na dítě pokud se aspoň jeden z nich do dvou či šesti měsíců neukáže(protože to můžou lehce zneužít), a rozhodně bych rodičům nedávala víc než pár šancí, protože dítě není hračka a ústav neni paní na hlídání (ale dlouhodobý pobyt v ústavu by vůbec neměl existovat!!!!!!!!!!!!!!!!!!). Nicméně vidím velký problém v tom, že sociální pracovnice a ústavy nabízejí ústavní pobyt jako jednoduché a relativně bezproblémové řešení i v případech, kdy se nejedná o žádné týrání ani zanedbávání, místo toho aby rodiče řádně informovali o skutečném nebezpečí ústavního pobytu.

Až bude můj syn větší, doufám že bude i nadále rád, že je náš a že svou adopci nebude zazlívat ani nám, ani svým původním rodičům. Ale myslím, že má veškeré právo na to, aby se zeptal sociálních pracovnic a personálu v nemocnici a v KÚ, jestli udělali všechno - nebo vůbec něco!! - proto, aby nemusel být od původní rodiny odloučen.

Uf. Je fakt těžké s tímhle zápasit.