Re: Klobouk dolů

Zdravím všechny studující maminky,

taky studuji vš, v druháku se mi narodila dcera, ve třeťáku syn, teď jsem v páťáku, takže diplomka a tak. Někdy je to záhul, ale myslím, že to stojí za to.

Názory, že se člověk dětem dostatečně nevěnuje jsou dost scestné. Já se dětem věnuji celý den, učím se pouze v noci a jde to. S dětma máme aktivity na celý týden, chodíme cvičit, na keramiku, plavat..... prostě pořád něco. Znám spoustu holek, co s nima jsou maximálně na procházku kolem baráku a to ještě jenom když je hezky, a to patří mezi tzv. "zodpovědné nestudující matky". A ještě slyším nářky, že nestíhají vařit, uklízet a prát. Já mám navařeno a uklizeno pořád, stačí si najít systém. Je fakt, že mi manžel hodně pomáhá, hlavně když s tím chci prásknout a jsem na nervy, když mi chybí zkouška, tak mě podporuje. Co se týče dětí, myslím, že jediné negativum je, že občas je přetlak (nestíhám termín, vyhazov od zkoušky, člověk je nevyspalý,atd...) a pak má člověk třeba na děti míň trpělivosti, oboří se na ně v případě, kdy by za normálních okolností ještě vydržel. Na druhou stranu s těma dětma je to kolikrát taková magořina, že mám pocit, že si jdu do té školy odpočinout, změním činnost, uklidním se a i doma je to poznat, že jsem si od domácího kolotoče odfrkla.
Taky si myslím, že je fajn, když děti vidí, že je studování důležité a co pro to dělám. Dcera mi říká : mami, ty jdeš do školy? Já budu taky chodit, až budu velká a budu chytrá holčička:-).

Před autorkou článku hluboce smekám (já mám děti jenom dvě a občas je to fakt fofr). Pokud jsi z Prahy nebo okolí, tak ráda vypomůžu - s hlídáním při zkouškách a tak, v záhlaví je na mě mail.

Katka