Studium

Musím říct, že mi tento článek vlil novou sílu a optimismus do žil!!! Otěhotněla jsem v 3. ročníku na VŠ a kvůli psychickým problémům z neustálých nevěr, alkoholismu a s tím spojeného občasného násilí, jsem "byla převelena" na rizikové. Tehdy šlo všechno stranou a já se jen modlila, aby po tom všem byla má malá holčička zdravá. Díkybohu se tak stalo. A já po rekonvalescenci po téměř dvaatřicetihodinovém porodu jsem začala řešit věci, na které během těhotenství nebyl čas ani chuť - opatrovnictví dcery, výše alimentů, škola, atd.
Celé 2,5 roku jsem skládala zkoušky nejhůře za 2, měla jsem nakročeno na červený diplom, a o to bylo větší překvapení, když jsem se na děkanátu dozvěděla, že by bylo vhodné, abych na vlastní žádost ukončila studium, protože za ten půlrok, kdy jsem byla na rizikovém, jsem neměla, vzhledem k pobytu v nemocnici, příležitost pravidelně docházet do školy, to se odrazilo na výsledcích ze zkoušek, a pak už to šlo ráz na ráz.Přerušení studia mi nepovolili - podala jsem žádost o 2 dny později než jsem měla, prodloužení semestru mi také zamítli, už nevím proč. Skončila jsem školu po 2,5letech bez titulu.
Co mě na této situaci štvalo nejvíc, byl přístup našeho proděkana pro studijní záležitosti (zdravím Vás, pane Koutecký), který se ke mně choval jako k tomu největšímu flákači, absolutně nebral na vědomí důvody pro mé polevení ve studiu. Přestože jsem měla v indexu až na pár vyjímek samé výborné, v ruce potvrzení o rizikovém těhotenství a komplikacích při porodu, které způsobily delší rekonvalescenci. On si vedl svou: "Vaše důvody mě nezajímají, srovnejte si to v hlavě, proč k této situaci došlo."

Už jsem se pomalu začala smiřovat s tím, že budu na vždy bez titulu, ale po Vašem článku jsem se rozhodla, jdu do toho znova. 18.6. jdu k přijímačkách na stejný obor, uznají mi všechny splněné povinné předměty a za tři roky snad budu vytoužený BC.

Držím pěsti při studiu!!!!