naše zkušenosti

Ahoj. Zažíváme něco podobného. S tím rozdílem, že babičky jsou zvyklé a místo sladkostí dají Davídkovi banán, jablko, křížaly, atd. a ve školce je možné se na jídle domluvit. Babičky se přizpůsobily, jelikož od švagrové děti jsou také alergické a hlavně nechtějí, aby děti byly mrzuté a smutné kvůli svědění. Ve školce máme skvělou paní kuchařku, ke které si každý pátek přijdu opsat jídelníček na další týden a v pondělí jí a učitelkám donesu, zda bude jíst svačinu, oběd. Případně např. místo buchty donesu vlastní (Dav. je na vejce a ještě něco, co hledáme), nebo namazat chleba jen máslem. Většinou ale jdeme na oběd domů. Samozřejmě mají i seznam, co může a co ne. Ale důležité je týdenní hlídání a psaní. Jídlo se dá vždycky nějak obejít (zeleninou, rýží, místo mléka čaj, atd.)
Tak zkuste sama zajít do školky a pozeptat se osobně ještě jednou. Většinou jde hlavně o ochotu (i kdyby jste si měla nosit vlastní jídlo každý den). Rozhodně si myslím, že kontakt s druhými dětmi je velkým přínosem. S Davídkem taky šijí všichni čerti, jakmile je s Natálkou, Haničkou a jinými dětmi.
Hledání alergenu je běh na dlouhou trať. Když už si myslíte, že konečně má pěknou kůžičku, začne být nemocný a třeba osype se třeba kvůli lékům, nebo díky éčkům v potravinám, syřidlům, změně počasí atd. Těch možných variant je hromada.
Moc Vám přeji, ať babičky nezlobí a poslouchají. Vy jste matka a případné nevyspání v noci kvůli svědění Vám rozhodně nepřidá (viz vlastní zkušenost). Hodně zdraví dětem přeje Lenka