Okamžiky

Nejsem matkou a tak jsem mohl vnímat vyprávění o Denisiných románech trošku jinýma očima. Očima svěžesti. Ikdyž se sebevíce snažíme nerozhodovat za druhé, tak ne vždy se to daří. Denisamě připoměla, že lidés mentálním postižením mohou být našimi partnery a mají stené sny jako my. to vše vím, přesto však čas odčasu najedu na chování, které popírá to co jsme řekl. O to víceděkuji takovým slovům apříběhům. Denisa mě pomohlanesklouznout k pohodlí a stereotypu, alespoň o další den, dva. A za to těmto knížkám i článku děkuji.Doprovázet a ne řídit. Jak snadné přesto obtížné. Podobná svědectví mohou být na našich cestách světlem, které nám říká, že někdysevyplatí dělat věci opravdově a trochu těžším způsobem. Jsem student specialni pedagogikyazaroven pracuji s lidmi s mentalnim postizenim v oblasti bydlenii ve volnem case:-)