Re: CS

ahoj, já nikomu nic neplatila (kdybych musela tak bych samozřejmě zaplatila), vlastně to celý začalo tak, že jsem nejdřív chtěla jít na potrat (to mě zase ostatní odsoudí), prostě jsem neměla na to porodit dítě. Šla jsem ke své gynekoložce a když se zeptala, proč si to nechci nechat, všechno jsem jí vysvětlila. Řekla mi, že to chápe a že je nás s tímto problémem hodně a že mi pomůže- je i porodník, takže jsem šla do nemocnice, kde působí a tam jsme to naplánovali. Myslím si, že řada lidí tam věděla, proč se mi císař dělá a nikdo proti tomu nic neměl.
Jinak jako rozmar maminky považuju důvody typu - nechci jí mít vytahanou apod.
Já měla skutečně strach, že nebudu spolupracovat (vlastně jsem nespolupracovala celé těhotenství-zatímco všichni se na UTZ těší, já se klepala strachy). Vím, že jsem taková, zkoušela jsem s tím něco dělat, ale už jsem se s tím prostě smířila. Takže myslím si,že toto by se mělo uznávat jako indikace k císaři (pravda mě v tom nikdo celé těhotenství nebránil).