Re: Kleště

Milá Staňko, úplně chápu tvé pocity méněcenosti. Jak už jsem psala, já zase rodila své druhé dítě vakuumextraktorem. Já si také někdy říkám, že nejsem na ty porody nějak stavěná i když jsem si vždycky přála velkou rodinu. Poprvé jsem rodila zase SC, pro nepostupující porod, a taky to nebyl moc pěknej zážitek. Já dostala u toho druhého porodu přímo na sále anafilaktický šok (to je prudká alergická reakce) po podání Buscopanu, celá jsem otekla, vyskočil mi tlak a přestala jsem ostře vidět, prostě hrůza, a představ si, že personál si myslel, že simuluju. Kdybych tam sebou neměla své nejbližší, manžela a kamarádku, kteří byli schopni s personálem komunikovat a tlačit na ně, aby se mnou něco dělali (já nemohla ani mluvit), myslím, že bychom i s miminkem umřeli přímo na sále. Neochota a arogance některého nemocničního personálu je do nebe volající. Není to však naše chyba a nemusíme si to vyčítat.
Když už jsem měla porod konečně za sebou, byla jsem nejšťastnější na světě, v tu chvíli jsem se však také zapřísáhla, že už nikdy více. Sednout jsem si také nemohla asi 4 týdny (jen na kruh) a sexuální život taky nic moc samozřejmě. No, ale říká se, že na to každá časem zapomene. Nevím už je to 9. měsíc a já si to ještě pamatuji až moooc živě. Ale i kdybych na to nezapoměla, mám dvě skvělé děti, jež moc miluji, takže i kdybych už nikdy neotěhotněla budu šťastná. Hlavně, aby ti naši drobečkové byli zdraví a neměli z toho traumatu mít nějaké potíže, to si přeji ze všeho nejvíce. Přeji Ti jen to nejlepší do budoucna, a nevěš hlavu, měla jsi jen smůlu na porodní asistentku, není to tvoje vina a už vůbec né tvá neschopnost.