Kleště

Jak už jsem psala,syna jsem před 4 měsíci porodila kleštěma.Mám na to hrozný vzpomínky,nehojila sem jak bych měla, 2 dny po porodu jsem prakticky nechodila a neseděla (to pak jen na nafukovacim kole celých 6 neděl)...Ze začátku mi vůbec nedošlo co se vlastně děje a co se mohlo stát s malým. Zatím to snad vypadá dobře,modlím se aby to tak zůstalo. Ty kleště beru jako nutné zlo,ale co mi ublížilo nejvíc a co si ponesu jako trauma z tohoto porodu byla porodní asistentka,která mi celou dobu říkala,jak netlačím,že mám taky už konečně myslet na dítě-nedělala jsem nic jinýho!! (končila jí směna a už na mě neměla náladu)....
Při vizitě mi pak doktor co nám kleštěma pomohl řekl,že i kdybych tlačila sebevíc,stejně bych malýho neporodila,měl zakloněnou hlavu. To ta nepříjemná pordní asistentka neviděla? To mi nemohla pomoct dřív? Když byla tak chytrá?
Chtěla jsem mít 3 děti,nevím jstli bych do toho šla znovu.Mám pocit,že spíš ne a je mi z toho smutho.Připadám si jako blbec,který neumí porodit ani vlastní dítě.