19.5.2007 20:46:27 mandelinka
Holky, jak to děláte???
Musím se přiznat, že koukám, přemýšlím, jak je technicky možné nevzdálit se od svého dítěte, jak jste tu některé psaly třeba rok, rok a půl... Nerozumím tomu, neznamená to, že vás odsuzuji, v žádném případě, ale já si neumím TECHNICKY představit, jak je to možné?! Mám dceru, osmiměsíční, myslím že nejsem lehkomyslná matka, zatím ještě beze mne nikde nespala /v noci ji ještě kojím/ ale od malinkata a to doslova, bývá chvílemi beze mne. Ať jsem šla v šestinedělí se psem, nakoupit, na poštu... Vždyť má tátu a ten, kromě toho že nemá prsa;-) je stejný rodič jako já, ne? Umí se stejně postarat... Později i s manželem jsme jezdívali nakoupit, malá byla u babičky (cca 2-3 hodiny aby se stihlo další kojení), nebo babička u nás. Stejně tak ji takhle občas pohlídá moje sestra, chodí s němi na procházky, stejně tak s manželem. Teď se chystám ji odstavit a jen co to půjde, chci večer někam vyrazit - bez malé jsem někde nebyla, počítáno s těhotenstvím rok a půl. Dělám to v zájmu své vlsatní duševní očisty, malou miluju jako nikoho na světě, ale potřebuju i prostor pro sebe, pro manžela, pro svoje koníčky...
Holky, zcela vážně, jak to děláte, že se od dítěte ani nehnete? A to i doma, nejdete třeba pověsit prádlo, dítě v jiné místnosti apod? Nebo když se milujete s manželem? Nebo já nevím, chcete si dát vanu, něco si tam přečíst apod.?
Odpovědět