Zamyšlení nad článkem
Já nevím, asi jsem divná, ale mne spíše než styl a sloh, můj také nevalný, mne zarazilo vyhrožování 2 letému dítěti, že večer nedostane mlíko...
Někdo tu zmínil kurzy "Respektovat a být respektován". Také jsem je v zaměstnání "povinně" absolvovala. Některé myšlenky těchto dvou dam (obě mmch teoretičky) jsou použitelné i v praxi, nad některými jsme se s kolegy usmívali...Jedna z myšlenek, která se mi líbila a snažím se ji praktikovat se týká odměn a trestů...Už tato dvě slova autorky "zakazují" používat. Nahrazují "přirozeným důsledkem". Zpočátku se mi to zdálo jako velké slovíčkaření...ale není!
Bavíme-li se o zákazech a slovíčku NE v kontextu s naší důsledností, většina psychologů doporučuje neplítvat tímto slovem zbytečně, ale pakliže ho již použiji, trvat na svém! Je prokázáno, že děti vyžadují řád, cítí se v něm bezpečně...
Moc pěkná kniha věnovaná vývojové psychologii je od Říčána, Cesta životem.
Teorie je však jedna věc a převést ji do praxe se samozřejmě nedaří vždy:-) Sama jsem zdárným příkladem! Ale už to, že VÍME JAK A CO je myslím velký pokrok! A teď už nám všem zbývá se jen snažit...
Odpovědět