Re: Usínání

Lucko,
u 8 týdenního dítěte bych to teda já osobně ještě neřešila :-)

My jsme klukovi dost vyhovovali - když chtěl být nošený, byl nošený, když chtěl být kojený, byl kojený, když chtěl být sám, byl sám... Přes den jsem do 11 měsíců uspávala v šátku hopkáním na balonu nebo drncáním v kočárku, večer kojením. Okolo roka večer chtěl vyprávět pohádku, při ní usnul. Přes den začal usínat sám v klidu taky z ničeho nic - dostane lahvičku a pak tak nějak usne (v 9 z 10 případů, v tom 10. vyskočí a volá: "maminko, vyspinkaný!!!!" grrrr...).

Když v noci spal neklidně, pomáhalo vzít si ho k sobě do postele. Tam se většinou upokojil. Jak začal rukama "točit mlýnek", byl to signál k tomu, dát ho zpátky do jeho postýlky. Někdy s námi spal ale i celou noc - hlavně, když rostli zuby.

Mě se prostě osvědčilo dát mu čas a vše přišlo časem samo (i když to byl sakra perný rok, kojit po dvou hodinách...). Nejsem přítelem lámání dětí a odmítala jsem nechávat dítě plakat. Teď, po dvou letech, mám pocit, že se to vyplatilo. Kluk je pohodář, samostatný, soustředěný na činnost, kterou právě dělá. Občas mi ještě doma donese šátek a vyžádá si nošení :-), třeba na 20 minut, když jsem v kuchyni :-)))

Bumbi