Re: Nebála bych se usínání při kojení

Ahoj, naše Lucinka taky prso miluje.

Večerní uspávání na prsu jsem zrušila ve věku 9 měsíců. Vůbec jsem nad tím nepřemýšlela, prostě jsem jí ho bez předchozího přemýšlení sebrala a ono to vyšlo:-). VLastně jsem byla překvapená, že to zafungovalo:-).

Dám ji napít z prsa v posteli, když už cítím, že je klidná a že prso spíše dumlá nebo že dělá veliké přestávky mezi sáním, tak jí to prsíčko seberu. Zůstanem spolu ležet. Ona se chvíli vrtí, třeba zpívám monotolním hlasem, nebo nevýrazným hlasem povídám, co jsme dnes dělali. Taky pomáhá hlazení. Je důležité si vedle ní lehnout tak, že máme hlavy na stejné úrovni, že ji nestrkám prsa pod nos:-). Způsob usnutí se mění. Když byla menší, tak se chvíli vrtěla a v klidu usnula. Někdy trošku zapláče, ale nic silného, spíš zabrblání. Kolem roku jsem ji musela pevně obejmout. Teď se to trošku zhoršuje, než usne, trvá to třeba 30 minut a nesnese objetí, myslím, že to vnímá jako omezení. Ale máme dětskou postýlku hned vedle naší a dala jsem pryč jednu postranici, takže máme vlastně troujlůžko. Někdy usne u sebe v postýlce, někdy u mě.

Jinak k polednímu usnutí stále používám prso, taky nevím, jak to odbourám, večerní způsob nefunguje a kočárek taky ne.

Kámošce kluk usne i s flaškou. Hajaja je sytější, takže dítě je zasycené a je menší pravděpodobnost, že se vzbudí hlady. To my tedy řekli v lékárně. V celku si ale myslím, že uspávání na prsu není o jídle či pití, ale o mazlení a tělesné blízkosti.

Každé děcko je jiné, tak ti přeji, ať na to své taky vyzraješ:-)).

Eva