Re: Estivillova metoda

Jenom chci upřesnit, že Estivil není náš přední psycholog, nýbrž je to Španěl. Knížku jsem si vypůjčila, když dceři bylo deset měsíců a intervaly jejího nočního probouzení se zkrátily na hodinu, což už pro mě bylo neúnosné. Estivilova metoda ovšem patří spíše k těm "tvrdým", jde v podstatě o to dát dítě do postýlky a nechat ho řvát a uklidňovat ho pouze slovy v určitých časových intervalech (s tím, že Estivil píše, že dítě vyzkouší cokoli, například i zvracení, ale rodiče se nesmějí nechat zviklat - to bylo na mě hodně silný kafe!). Pro mě bylo nemyslitelné způsobit dceři trauma z toho, že ze dne na den je vše naprosto jinak, ale musím říct, že určitou inspiraci jsem si z knížky vzala. Estivil má podle mě pravdu v tom, že dítě se může naučit usínat samo, ať už večer nebo kdykoli v noci, když se probudí, a to, pokud mu nic jiného nezbude - pokud mu neposkytneme nějaké usínací rituály jako kojení, nošení, hlazení a podobně. V našem případě bylo tím hlavním uspávačem kojení, takže jsem přestala dceru v noci kojit a zabralo to - první dvě noci byly náročné, pak to přijala, i když pár týdnů pak ještě trvalo, než se to srovnalo. I když jsem jí to kojení "vzala", nebyla jsem ochotná ji nechávat samotnou řvát a nejspíš jí poskytuju jiné uklidňující rituály. Teď se budí většinou až nad ránem a to ji kojím, ale někdy spí neklidně a budí se víckrát, většinou ji pak zklidní dotyk a zpívání.

Estivil prostě podle mě není žádná zázračná metoda, jde o "vědeckou" modifikaci metody "nechat vyřvat", což nemusí každému vyhovovat. Jinak na Rodině už se o této metodě někde diskutovalo.